přechod podle roku maturity a konání přijímacího řízení
Na vlastní přechod ze střední školy na vysokou školu se dá pohlížet ze dvou
stran. Srozulitelnější je asi pohled ze strany absolvování střední školy, kdy se
za základ bere počet maturantů v určitém roce a při sledování zájmu se sleduje
se jejich výskyt v přijímacích řízeních následujících po těchto maturitách. Jde
tedy o vyjádření podílu součtu počtů uchazečů ve všech sledovaných obdobích,
kteří
pocházejí z určitého maturitního ročníku, a celkového počtu maturantů tohoto
maturitního ročníku.
kde kum je kumulovaná účast maturantů maturujících v roce m,
je
počet maturantů maturujících v roce m, kteří se zůčastnili přijímacího řízení v
roce t, Mm je celkový počet maturantů maturujících v roce m
a t nabývá hodnot od roku maturity m až po poslední sledovaný rok přijímacího řízení ke studiu na VŠ.
Tento pohled má ovšem tu nevýhodu, že potřebuje dostatečný odstup od roku
maturity. Například v roce 2014 se poprvé hlásilo ke studiu na vysoké škole více
jak 200 uchazečů, kteří maturovali již v roce 2001. Údaje z tohoto pohledu se
tedy dají hodnotit až s dostatečným odstupem, kdy již ovšem není toto hodnocení
tak zajímavé.
Druhým pohledem je hodnocení podle roku konání přijímacího řízení kdy se sčítají
podíly uchazečů na počtech maturantů v jednotlivých letech. Jde tedy o vyjádření
součtu podílů uchazečů ve sledovaném období, kteří maturovali v jednotlivých letech, a maturantů v těchto letech.
kde kup je účast maturantů hlásících se ke studiu v roce p,
je
počet uchazečů v roce p, kteří maturovali v roce t,
Mt je celkový počet maturantů, kteří maturovali v roce t,
a t nabývá hodnot od prvního sledovaného období přijímacího řízení až po sledované období přijímacího řízení p.
Toto číslo je tedy pevně dané pro sledovaný rok, ale k jeho zjištění je třeba
dostatečná zpětná časová řada. Ovšem toto číslo nezohledňuje předchozí vývoj
vzdělávací soustavy a vzdělávání vůbec, jako například uvolňování
vysokoškolského vzdělávání, aplikace Boloňského procesu nebo i vývoj ekonomické
stiuace ve společnosti.
Obdobné vzorce platí vedle účasti i pro úspěšnost v přijímacím řízení (přijetí) a i pro vlastní vstup do vysokoškolského studia (zápis).
Vzhledem k nedostatku informací týkajících se počtů maturantů v jednotlivých letech, nejsou tyto výstupy zahrnuty mezi standardní. Řešení bylo naznačeno v analýze Vstup do vysokoškolského vzdělávání - analýza na úrovni okresů (podle sídla absolvované střední školy), která byla vypracována v rámci projektů KREDO. Bohužel odkaz na tuto práci jsem nenašel.