Oborová klasifikace
Aby bylo možno zpracovávat informace o studijních programech a studijních oborech rozumným způsobem, jednotlivé studijní programy a studijní obory se kódují. Výrazně se tak snižuje chybovost při zadávání jednotlivých studijních programů a studijních oborů a zvyšuje čitelnost datových souborů. Aby bylo možno používat pouze kódy, je nutné, aby byla vazba unikátnosti kódu a kódovaného názvu 1:1, tedy k jednomu názvu právě jeden kód. Toto lze obejít, ale pouze v případě, kdy jedna vysoká škola či fakulta by neprovozovala dva rozdílné studijní programy či studijní obory se stejným názvem či stejným kódem, a zpracovávala by se kompletní informace včetně údaje, o jakou vysokou školu či fakultu se jedná. K dispozici by však musel být soubor dat jaké studijní programy a studijní obory může která vysoká škola či fakulta provozovat.
Jak je uvedeno na stránkách věnovaných studijnímu programu a studijnímu oboru, ke kódování studijních programů a studijních oborů se
až do konce roku 2016 využívala rezortní oborová klasifikace KKOV. Pro potřeby jiných subjektů, jako například pro mezinárodní statistiky, případné zaměstnavatele apod. by byla vhodnější národní a mezinárodní oborová klasifikace ISCED. Bohužel převod mezi těmito klasifikacemi není možný a ani zařazení jednotlivých studijních programů a studijních oborů do klasifikace ISCED není mnohdy jednoznačné, takže jeden studijní program nebo studijní obor spadá do více oborů ISCED. Toto je pochopitelný jev, neboť vysokoškolské vzdělávání a výsledné vzdělání absolventů vysokých škol je mnohdy velmi široké a často má kompletní přesah přes více oborů ISCED. Zvláště přihlédneme-li k faktu, že vysoké školy nejsou při tvorbě studijních programů a studijních oborů vázáni žádnou oborovou klasifikací. Bohužel uživatelé informací o vysokoškolském vzdělávání a vzdělání zejména ze strany mezinárodních statistik často nejsou schopni pochopit tuto multioborovost, a když ji pochopí, neumí s ní pracovat. A aby nebyl problémům konec, tak novelou vysokoškolského zákona byla zavedena nová oborová klasifikace v podobě oblastí vzdělávání. Do jaké míry je kompatibilní s ISCED nebo alespoň s KKOV, mi není známo. V případě institucionální akreditace se pak s nejvyšší pravděpodobností vynoří další řada problémů s oborovou klasifikací a s ní spojenými povinnostmi zejména k mezinárodním statistikám. U studijních programů akreditovaných nebo registrovaných po roce 2016 sice je již uveden konkrétní obor ISCED, ale vzhledem k tvorbě studijních programů, která primárně vychází z oblastí vzdělávání, nemusí být toto zařazení odpovídající. Navíc toto zařazení se provádí pouze při prvotní akreditaci studijního programu. Případné následné rozšíření této akreditace však může studijní program posunout do zcela jiného oboru ISCED. A ani při neměnném zařazení nemusí výsledná provozovaná studia odpovídat přiřazenému ISCED, to v případě když vysoká škola provozuje většinu studií ve specializaci, která je vzhledem k ostatním možným specializacím zařazena do odlišné oborové klasifikace ISCED. O tom, do jaké míry a jestli vůbec bude národní akreditační agentura autoritou při řízení tvorby studijních programů a jejich zařazování do použitelné oborové klasifikace, se můžeme pouze dohadovat. Bez této autority, byť by byla pouze v podobě metodického předpisu, není oborová klasifikace studijních programů možná.
Neexistence jednotně vedeného a koordinovaného systému popisu jednotlivých studijních programů a jejich studijních oborů mimo jiné neumožňuje jednoduchou orientaci uchazečů v možnostech vysokoškolského studia. Student tak v mnoha případech zjišťuje až v průběhu studia, co je vlastně obsahem studijního programu a co mu tedy mohou nabídnout studijní obory tohoto studijního programu. Svůj případný omyl pak řeší opětovným přihlášením do přijímacího řízení ke studiu v jiném studijním programu. Podíl studentů vysokých škol na celkovém počtu uchazečů o studium na vysoké škole neustále roste, a v současné době dosahuje 35%.