Studijní obor
Studijní obor je součástí studijního programu. Nepodléhal samostatné akreditaci.
Akreditován je vždy studijní program popřípadě jeho změna. Stejně jako studijní
program není studijní obor nijak blíže specifikován zákonem č. 111/1998 Sb. Z povahy věci opět vyplývá, že se jedná o určení oborové oblasti, do které spadá získané vzdělání, tedy kvalifikace absolventa. Studijní
program nemusí mít žádný studijní obor. Studijní obor může být určen až v průběhu studia,
studijní obor se v průběhu studia může měnit. V rámci jednoho studia ve studijním programu může být vystudováno více studijních oborů najednou.
Novelou vysokoškolského zákona byly studijní obory zrušeny. Informaci, kterou dříve nesl studijní obor budou
pravděpodobně nadále nést specializace.
V případě sdruženého studia pak studijní programy tohoto studia. Ovšem tyto specializace se nebudou sledovat, takže informace o studiu, které byly čerpány ze studijních oborů, nebudou k dispozici.
Zároveň se zavedením specializací byly reinkarnovány učitelské aprobace. Více
například v doporučených postupech pro přípravu studijních programů vydaných v
únoru 2017 Národním akreditačním úřadem.
Zařazení studijního oboru může být odlišné od zařazení studijního programu, jednotlivé
studijní obory mohou být zařazeny do různých oborových oblastí. Existují i
studijní programy, které se nečlení na jednotlivé studijní obory. Typickým
příkladem jsou studijní programy z oblasti lékařských věd. V těchto případech je určení
studijního programu podrobnější, než přiřazení kmenového oboru, neboť oborová oblast lékařských věd zná pouze dva kmenové obory.
Přiřazování jednotlivých studijních oborů ke kmenovým oborům provádělo ministerstvo. Bohužel často mělo k dispozici pouze název
studijního oboru a vzhledem k neexistenci obsahu jednotlivých kmenových oborů popsané na stránce věnované studijnímu programu bylo toto přiřazování často střelbou naslepo. Zde se v daleko větší míře objevují
studijní obory se stejným kódem či názvem, ale různým obsahem, a také studijní
obory se stejným obsahem, ale s různým kódem nebo dokonce s různým názvem. Stejně jako u
studijních programů tedy nelze agregovat pouze podle jednotlivých studijních
oborů, ale je třeba brát zřetel na studijní program, kterého je sledovaný studijní obor součástí, a tedy i na vysokou školu či fakultu, která studijní program s tímto studijním oborem provozuje.
Několik čísel z oblasti provozovaných studijních programů a jejich studijních oborů. Na veřejných a soukromých vysokých školách bylo za období od 1. 1. 2001 do 31. 12. 2016 provozováno 2673 různých studijních programů. Z toho jich 1236 mělo maximálně jeden studijní obor, 258 pak 10 a více různých studijních oborů. Rekordmanem je studijní program mající 86 různých studijních oborů. Co se týká zařazování do oborových skupin dle KKOV, kterých je pro veřejné a soukromé vysoké školy 39, pak 2062 studijních programů mělo všechny své studijní obory z jedné oborové skupiny KKOV a z těch pak 1918 studijních programů mělo své studijní obory zařazeny do stejné oborové skupiny, do které byly zařazeny i tyto studijní programy. 239 studijních programů mělo své studijní obory zařazeny do 3 a více oborových skupin. Jeden studijní program měl dokonce své studijní obory z 15 různých oborových skupin.
Zařazování studijních programů a studijních oborů do jednotlivých oborových skupin a oblastí je velmi důležité. Příkladem může být získávání učitelské kvalifikace všeobecně vzdělávacích předmětů na druhém studni základní školy či na střední škole. Pokud absolvent získá magisterský titul v magisterském studijním programu z oblasti pedagogických věd zaměřených na přípravu učitelů všeobecně-vzdělávacích předmětů, je kvalifikován pro výuku jakéhokoliv všeobecně vzdělávacího předmětu bez ohledu na studijní obor, který absolvoval. Pokud však absolvoval učitelský studijní obor ve studijním programu zařazeném mimo oblast pedagogických věd (typickým příkladem jsou studijní programy zařazené do oblasti přírodních věd), pak je kvalifikován pouze pro předmět odpovídající absolvovanému studijnímu oboru a to ještě pouze v případě, pokud ještě získá vzdělání v bakalářském studijním programu z oblasti pedagogických věd, nebo absolvuje vzdělávací program celoživotního vzdělávání uskutečňovaný vysokou školou, který je zaměřený na přípravu učitelů druhého stupně základní školy nebo střední školy. Tento vzdělávací program celoživotního vzdělávání je o polovinu kratší než bakalářský studijní program, ale zato je placený a jeho absolvování přijde na něco přes 20 tisíc korun. Tedy absolvování stejného studijního oboru v různých studijních programech dává absolventovi odlišnou kvalifikaci.