LOGO

Základy statistiky vysokých škol 2001 až 2022

Student

Podle §61 zákona č.111/1998Sb se studentem stává uchazeč v den zápisu do studia. Právo na zápis do studia pak vzniká uchazeči sdělením rozhodnutí o přijetí ke studiu. Aby se tedy uchazeč o studium stal studentem dané vysoké školy, musí projít přijímacím řízením na tuto vysokou školu. Studenty dané vysoké školy tedy nejsou jednak účastníci celoživotního vzdělávání (§60, odstavec 3, zákona č. 111/1998Sb) a jednak účastníci mezinárodně uznávaného kurzu (§60a, odstavec 3, zákona č. 111/1998Sb). Dále nelze považovat za studenty dané vysoké školy ani účastníky krátkodobého studijního pobytu na dané vysoké škole, a to vzhledem ke skutečnosti, že tito účastníci neprošli přijímacím řízením ke studiu na této vysoké škole, nemohli se tedy zapsat ke studiu na této vysoké škole a nemohou ani získat vysokoškolský titul v rámci tohoto krátkodobého studijního pobytu. Tito účastníci jsou ale stále studenty vysoké školy, která je na studijní pobyt vyslala. Protože však zatím všichni studenti na krátkodobém studijním pobytu přijeli ze zahraničí, s velmi vysokou pravděpodobností se jedná kompletně o studenty zahraničních vysokých škol, a tedy nejsou studenty vysokých škol ČR. Studenti na krátkodobém studijním pobytu bývají označováni jako stážisté. Pozor, mezi stážisty nepatří studenti multi degree studia, tedy studenti, kteří v rámci jednoho studia mohou absolvovat na více vysokých školách.

Uchazeč se stává studentem dnem zápisu do studia. V praxi se jedná o kterýkoliv den v roce. Často bývá u každého studenta rozdílný a to i na jedné vysoké škole či fakultě. Neexistuje žádný jednotný termín zápisů do studia. Z tohoto důvodu se počty studentů stanovují standardně k 31. 12. daného roku a tyto počty platí právě pro tento den. Tento termín byl vybrán z důvodu relativní ustálenosti počtu studentů na vysokých školách. Veškeré vstupy a výstupy ze studia byly pro daný rok ukončeny. Student přestává být studentem ukončením studia či jeho přerušením. V případě přerušení se opět stává studentem okamžikem ukončení tohoto přerušení.

Nejdelší celková doba přerušení studia je uvedena ve studijním a zkušebním řádu vysoké školy. Většinou bývá dva roky, ale některé vysoké školy neukončují studentovi studium ani po překročení této maximální celkové doby přerušení studia. Týká se to většinou vysokých škol, které mají obavy z omezení akreditace, kdy by nemohly zapisovat do studia nové uchazeče. Případné omezení akreditace totiž umožňuje návrat do studia z jeho přerušení. Z těchto důvodů jsou vedeny v matrikách studentů případy, kdy doba přerušení studia přesahuje i deset let. Nejdelší dosud zaznamenaná doba přerušení studia s opětovným návratem do tohoto studia činila 44 let a 9 měsíců. S vysokou pravděpodobností však půjde o omyl při zadávání dat a nedokonalost informačního systému, který toto umožnil zaznamenat. Tomuto studentovi by totiž bylo v okamžiku zapsání do studia 12 let a zapisoval by se na vysokou školu, která vznikne až za 35 let.

Vlastní studium je organizováno v rámci studijního programu (dále SP). Jednou ze součástí SP je studijní obor (dále SO). Studijní obory byly sice novelou vysokoškolského zákona zrušeny, ale na jejich místo pravděpodobně nastoupily specializace a studijní programy pro sdružené studium.